Baja California Sur

Baja California Sur

Členský stát Mexika Baja California Sur (překlad Jižní Dolní Kalifornie, oficialní název Estado Libre y Soberano de Baja) leží v jižní části Kalifornského poloostrova. Sousedí s dalším federativním státem Baja California a jeho břehy omývá na západě Pacifik a na východě Kalifornský záliv. Zaujímá oblast 73000 km2, což je 3,57% celkového území Mexika. Počet obyvatel je něco málo přes půl milionu a řadí se tak na poslední místo ze všech členských států v rámci Mexika. Kromě toho má i nejmenší hustotu zalidnění (pouze 6 osob/km2).

První obyvatelé státu tu žili před 11 000 lety, což dokazují archeologické vykopávky ze severní části státu. Existuje však i teorie na základě objevů na Isla Espiritu Santo, která připouští možnost ještě dřívějšího osídlení. Tuto oblast objevil roku 1533 Španěl Cortés. Počet domorodých kmenů se během kolonizace ale drasticky snížil. Podepsaly se na této skutečnosti nejen světové civilizační nemoci, ale i časté násilné konflikty. Po mexické válce za nezávislost byl jmenován do čela oblasti guvernér pplk. José Echeandía a území Baja California Sur bylo rozděleno do čtyř obcí. Stát Baja California oficiálně vznikl roku 1888 během funkčního období prezidenta Porfira Diáze. Roku 1930 byla země rozdělena na severní a jižní část. V roce 1974 se Baja California Sur vyčlenila ze státu Baja California a spolu se státem Quintana Roo je nejmladší zemí Mexika.

Baja California Sur je zemí nížin, pouští a hor. Podnebí je tu poměrně suché a zdroje vody jsou limitované. Značnou část území zabírá poušť El Vizcaíno. Pohoří Sierra de la Giganta sahá až ke Kalifornskému  zálivu. Jeho povrch je porostlý borovicovými a dubovými lesy. Západní pobřeží tvoří zase krásné pláně Magdalena, Hira a Santa Clara Llanos. Přírodní rezervace El Vizcaino se rozkládá na ploše 2,5 milionů hektarů a je největší přírodní rezervací na území Latinské Ameriky. Ke státu Baja California Sur se řadí i ostrovy v Pacifiku, ze kterých lze jmenovat Magdalena nebo Santa Margarita. K ostrovům z druhé strany pobřeží ležící v Kalifornském zálivu patří San Marcos, Carmen, Santa Cruz, San Diego, San José aj. Skupinka drobných a neosídlených ostrovů Rocas Alijos jsou sopečného původu. V přírodních podmínkách tohoto státu lze nalézt také několik vzácných druhů flóry. Příkladem je vzácný tzv. sloní strom (Elephant Tree, lat. Bursera microphylla), jehož kmen tvarem připomíná slona.

Hlavním městem státu je La Paz, jehož název lze přeložit ze španělštiny jako „mír“. Oblast, na které leží, byla osídlena již před 10 000 lety, což dokazují skalní malby v nedalekých jeskyních. Roku 1535 toto město Hernán Cortés původně nazval Santa Cruz. Dnes je důležitým obchodním centrem a značná část jeho příjmů pochází z ekoturistiky. V Kalifornském zálivu se totiž nachází na devět set ostrůvků, z nichž je řada zapsána do UNESCA se statusem biorezervace. Nejdůležitější z ostrovů jsou Espiritu Santos. Kromě toho je okolí La Paz také vyhledávanou destinací jako ideální místo pro šnorchlování, plavání, jízdu na kajaku aj.

Zajímavým městem státu je Guerrero Negro. Bylo založeno roku 1957 na základě poptávky po těžbě soli expandující na západ USA. Zdejší solný důl je vybudovaný kolem laguny Eye of Hare a sůl těží z místních vod. Bývá označován dokonce za nejproduktivnější solný důl na světě. Mimo to také pravidelně každý rok v lagunách kolem pobřeží přivádí na svět své mláďata velryby a k této příležitosti se ve městě dokonce pořádají oslavy. Nedaleko od Guerrera Negra můžete ještě navštívit jeskyně v Sierra de San Francisquito proslavené malbami na stěnách nebo blízké jezuitské misie.