Novodobé divy světa – Chichén Itzá

Novodobé divy světa – Chichén Itzá

Hluboko v džungli mexického státu Yucatan je ukryta zřícenina pozoruhodného mayského města Chichén Itzá. Tento majestátní pyramidový komplex jedné z nejrozvinutějších civilizací světa je natolik úchvatný a obestírá jej tolik tajemství, že byl v roce 2007 vyhlášen jedním ze sedmi novodobých divů světa.

Historie Chichén Itzá sahá do roku 300 našeho letopočtu a jeho původní název byl údajně Uccyabal. Rozvoj a kulturní vývoj tohoto významného mayského města byl velmi pomalý. Velkého rozkvětu se dočkalo v pozdním klasickém období Mezoameriky, tedy v letech 750 – 900 n. l. Tehdy bylo spojeno výhradně jen s civilizací Mayů. Po roce 900 však v raném postklasickém období přišli do Chichén Itzá Toltékové, kteří jej obsadili a vytvořili zde zcela novou kulturu, která je nazývána maysko-toltécká (900 – 1200 našeho letopočtu). Tato dvě období jsou od sebe jasně rozpoznatelná na architektuře, Mayové své stavby nádherně zdobili složitými kamennými mozaikami. Častým motivem byl například bůh deště Chaac. Toltékové však upřednostňovali strohou válečnickou kulturu a architekturu vyznačující se mnoha sloupy. Dobrým příkladem je například sloup znázorňující opeřeného hada Quetzalcoatla (Kukulkána), na němž jsou patrné reliéfy s motivem orlů, jaguárů a lidských lebek.

Největší rozkvět města nastal v 10. století, kdy se stalo kulturním, náboženským, obchodním i vojenským centrem, v němž žilo na 35 tisíc obyvatel. Kolem roku 1200 však začalo město upadat a nakonec jej obyvatelé nadobro opustili. Údajně se tak stalo ze dne na den, ale příčina nebyla doposud zjištěna. Po celých 300 let zůstalo Chichén Itzá v zapomnění a zarůstalo pralesem. V 16. století však dorazili na Yucatan dobyvační Španělé a ti dílo zkázy dokonali. Zničili mayské rukopisy, pyramidy vyrabovali a kvůli nim se dnes vědci a archeologové mohou jen dohadovat, co se s městem ve skutečnosti stalo a co bylo příčinou odchodu jeho obyvatel.

Samotný název Chichén Itzá pochází z mayského Chich'en Itza a znamená „V ústech studny Itza“ či „Bezedná studna Itza“. Přičemž Itza je složeninou dvou slov „itz“ (magický, kouzelný) a „ha“ (voda). V blízkosti pyramid se totiž nachází obrovská přírodní vodní nádrž, tzv. cenote, která sloužila k rituálům. Jako výraz úcty k bohům se do ní vhazovaly lidské oběti, nejčastěji bývaly obětovány mladé panny, děti, ale také otroci. Mayové do cenotů ovšem nevhazovali jen lidské oběti, ale také nejrůznější šperky a jiné drahocenné předměty, kterými si chtěli usmířit boha deště Chaaca, který studnu údajně obýval. Během četných ponorů tak byly v cenotech objeveny nádherné šperky vyrobené z vzácného zeleného jadeitu, který byl pro Maye mnohem cennější než zlato.

Cenoty, posvátné mayské studny, jsou v areálu Chichén Itzá hned dvě a nachází se asi kilometr od sebe. Jen jedna z nich - Studna Obětí, sloužila k rituálům, druhá byla zásobárnou vody. Propasti jsou ukryty hluboko v džungli a obklopuje je bujná vegetace. Předpokládá se, že vznikly zřícením stropu jeskyně nad některou z podzemních řek, jejich hloubka dosahuje okolo 20 metrů. Mnoho místních obyvatel, kteří se považují za pravé potomky Mayů, uctívá cenoty i dnes, mají tak velký význam nejen pro mayskou historii, ale i současnost.

Vraťme se však k samotnému Chichén Itzá. Dominantní stavbou celého areálu je mohutná čtvercová Kukulkánova pyramida, jejíž hlavní schodiště je obráceno na sever. Pyramida byla zasvěcena mayskému bohu slunce a nebes Kukulkánovi (maysky Quetzalcoatl), kterému se rovněž říká Opeřený had. Pyramida je často nazývána také španělským pojmenováním El Castillo, tedy „hrad“. Stavba je krásně souměrná a působí velmi majestátně. Její vrchol se nachází ve výšce 24 metrů a vede na něj u každé strany 91 schodů, přičemž jednotlivá schodiště stoupají pod úhlem 45 stupňů. Při výstupu, ale zejména při sestupu z pyramidy je třeba být velmi opatrný.

Hlavní strana pyramidy je rozpoznatelná podle toho, že po stranách schodiště jakoby se plazili dva hadi, jejichž hlavy odpočívají až u země. Stejný motiv se pak opakuje i u vchodu do chrámu, který se nachází na vrcholu pyramidy. Na tomto hlavním schodišti se v den jarní rovnodennosti, tedy 21. března, odehrává neuvěřitelná podívaná, jde o hru světla a stínu. Jakmile začne vycházet slunce, je možné na severní straně pyramidy pozorovat 37 metrů dlouhého hada plazícího se dolů po schodišti. Jeho tělo se nakonec spojí s kamennou hadí hlavou. Tuto fascinující zrakovou iluzi mohli Mayové vytvořit pouze díky znalosti astronomie. V nitru Kukulkánovy pyramidy je ukryta ještě jedna, mnohem starší pyramida, do níž je možné se dostat úzkou chodbou. Ta vyúsťuje v Jaguářím chrámu, v němž je k vidění trůn červeného jaguára a velká socha mayského boha deště jménem Chaac Mool.

Další známou stavbou v areálu Chichén Itzá je tzv. observatoř nazývaná Caracol. Střecha této stavby má tvar kopule, která na vrcholu není uzavřená. Mayové používali Caracol k pozorování hvězd, oblohy a k určování významných událostí – šlo tedy o starodávnou hvězdárnu. Nedaleko se nachází plošina Tzompantli, která vyvolává v mnoha lidech úzkostné pocity. Je totiž vyzdobena reliéfy šklebících se lebek a je údajně místem, kde byly vystavovány hlavy lidských obětí zabitých při krvavých obřadech.

Jednou z nepřehlédnutelných staveb v Chichén Itzá je také Chrám válečníků (Templo de los Guerreros) nacházející se na nevelké pyramidě zdobené sochami boha deště Chaaca a Opeřeného hada. Chrám je obehnán řadou kamenných sloupů, jimiž při úsvitu prochází sluneční paprsky. Tento chrám není v současnosti přístupný veřejnosti, kochat se tak můžete jen pohledem zvenčí. Nedaleko Chrámu válečníků najdete Gran Juego de Pelota, tedy velké hřiště na pelotu, což je typická mayská míčová hra, která měla velký náboženský podtext. Na tomto hřišti se odehrávaly hry na život a na smrt, které byly mnohdy nekonečné. Smyslem hry bylo dostat kaučukový míč skrz malý kamenný kruh zavěšený vysoko na zdi. K tomu mohli hráči používat jen lokty, kolena a kyčle, což nebylo zrovna snadné. Paradoxní je, že družstvo, které nakonec vyhrálo, bylo rituálně popraveno a obětováno bohům. Gran Juego de Pelota je se svou délkou 168 metrů největším hřištěm v celé Střední Americe.

V blízkosti hřiště stojí ještě několik dalších chrámů, jako například Jižní a Severní chrám, Chrám jaguárů a různé vyvýšené stavby. Dále je součástí Chichén Itzá také Chrám stolů, či Chrám Chaac Moola, ale také četné sloupové sály. Za sloupovými síněmi jsou k vidění další menší chrámy a najdete tam také parní lázně.

Chichén Itzá dnes patří mezi největší turistická lákadla Mexika. Na tomto místě působí na návštěvníky opravdu magická a tajuplná atmosféra. Možná je to tím, že doposud stoprocentně nevíme, co všechno se zde odehrávalo a jakých událostí byly tyto kamenné pyramidy svědkem. Je jasné, že řadu svých tajemství toto mayské město nikdy nevydá a bude udivovat návštěvníky mnoha dalších generací. Návštěva Chichén Itzá bude pro každého nezapomenutelným zážitkem.

- jap -

Přečtěte si také:
Sedm novodobých divů světa
Novodobé divy světa - Tádž Mahal
Novodobé divy světa – Koloseum
Novodobé divy světa – Velká čínská zeď
Novodobé divy světa - Socha Krista Spasitele 
Novodobé divy světa - Petra 

Článek byl zobrazen 21 407 krát.