Monte Albán – odkaz Zapotéků

Monte Albán – odkaz Zapotéků

V oblasti jižního Mexika se v nadmořské výšce 400 metrů nad Oaxackým údolím rozkládají pozůstatky města Monte Albán, které bylo nejvelkolepějším zapotéckým městem. Jde o jedno z nejstarších kultovních míst Mezoameriky, které svědčí o historii předkolumbovských kultur. Název města by se dal přeložit jako "Jaguáří vrcholek".

První osídlení oblasti je datováno do roku 800 před naším letopočtem. Tehdy sem přišli Olmékové – Jaguáří lidé, kteří na vrcholu hory vytvořili umělou plošinu, na níž pak vybudovali své hrobky, paláce, hřiště a další stavby. Později obsadili Monte Albán vyspělejší Zapotékové, kteří z něj udělali kulturní, náboženské a hospodářské centrum regionu. Používali hieroglyfické písmo tesané do kamene. Vrcholný rozkvět přišel v období let 300 až 500 po Kristu, poté se Monte Albán ocitl pod vlivem Teotihuacánu a začal upadat. Před opuštěním tohoto místa v 9. století našeho letopočtu Zapotékové město pečlivě vyklidili a své pyramidy, chrámy a hrobky zasypali. Někdy ve 12. století sem přišli Mixtékové, kteří zasypané hrobky vyprázdnili a začali je znovu používat pro pohřbívání svých mrtvých.

Autor: Omar  Bárcena

Monte Albán je městem hrobů, v centru tohoto kultovního místa a na svazích pod ním bylo objeveno a odkryto kolem 180 hrobek. Ty vydávají svědectví o dějinách komplexu v jeho různých fázích vývoje. Nejstarší hroby byly jen pravoúhlé jámy, zakryté kamennými deskami. Mladší hroby pak byly zčásti zastřešené. Dveřní poklopy mnoha hrobových vchodů byly zdobeny reliéfy. Uvnitř hrobů byly objeveny nástěnné malby bohů a hvězdné symboly.

Centrum areálu tvoří neobyčejně rozlehlé Velké náměstí o rozloze 200 x 300 metrů, které je na severu a jihu ohraničeno dvěma zvýšenými plošinami. Na Severní plošinu, která je nejrozměrnějším objektem v Monte Albánu, vede široké schodiště. Jde o nejmohutnější schodiště ve staré Americe - je široké 37 a vysoké 12 metrů. Na jeho vrcholu se tyčí dvě řady ruin sloupů, jež v minulosti nesly plochou střechu. Na východní straně náměstí je míčové hřiště a palác, na západní straně zase několik staveb a Chrám tanečníků.

Jako Chrám tanečníků je označován pahorek s plochým vrchem, jenž je lemován asi 150 kamennými deskami, na kterých jsou vytesány postavy nahých – pravděpodobně tancujících mužů. Některé teorie mluví o tom, že to jsou spíše zajatí, mučení náčelníci poražených kmenů. Lidské postavy byly totiž zachyceny až v nepřirozených křečovitých pozicích. Poslední verzí je, že jde o znázornění některých chorob, od různých znetvoření a abnormalit až po choroby související s plodností. Budova, na které byly reliéfy nalezeny, je totiž jednou z nejstarších v Monte Albánu a je považována za nemocnici.

Autor: Omar  Bárcena

V areálu naleznete také pozůstatky observatoře, která vznikla na oslavu vítězství v bitvě. Její zdi jsou ozdobeny reliéfy hieroglyfů – zřejmě jde o jména poražených nepřátel. Dobře se podařilo dochovat také míčové hřiště, které má typický tvar písmene I. Využívalo se pro ceremoniální míčovou hru, která měla rituální význam. Podle odborníků to byla hra na život a na smrt, hráči poraženého týmu byli totiž usmrceni – obětováni bohům. 

Mnohá naleziště na Monte Albánu mají dvě podoby. Kupříkladu v Zapotéky založeném hrobu č. 7 byl nalezen poklad mající stopy mixtéckých vlivů. Tento slavný hrob objevil v roce 1932 mexický archeolog Alfonso Caso. Nalezl tak největší archeologický poklad v celé Americe, celkem hrob ukrýval kolem 500 pohřebních darů, šperky ze zlata, nefritu, tyrkysu, jednu zlatou masku, bohatě zdobené hliněné urny, šperky, řezby z jaguářích kostí a kostry 12 lidí. Dalším významným hrobem je hrob č. 104, nad jehož vchodem si můžete prohlédnout keramickou urnu ve tvaru postavy sedící na jaguářím trůnu. Uprostřed pokrývky na hlavě je zvěčněn zapotécký bůh deště Cocijo.  Hrobka byla otevřena v roce 1937 a v ní byla objevena netknutá pohřební komora, v níž byla uložena jediná kostra obklopená urnami, nádobami na parfémy a dalšími obětinami. Nacházely se v ní také nástěnné malby, lidské masky, hieroglyfy boha Xipe Toteca a boha kukuřice.

- jap -

Předchozí články z Mexika:
Mexiko
Zašlá sláva Teotihuacánu
Querétaro

Článek byl zobrazen 8 641 krát.